Určitě si každý přiznáme, že naše paměť už není to, co bývala. Čas od času si nemůžeme vzpomenout na různé maličkosti, nebo i důležité věci. Může jít o adresu naší kamarádky, jméno spolužáka nebo o to, co jsme chtěli nakoupit.

Hrozbou pro naši paměť je především to, že všechna dostupná elektronická zařízení, která nás obklopují, dělají skoro všechnu práci za nás. Je sice moc pohodlné, že chytrý telefon nebo počítače pracují místo našeho mozku, ale má to přímo fatální následky.

Části mozku, které jsou důležité pro naše soustředění a paměť, přestávají dostávat podněty k tomu, aby pracovaly. Paměť, která se dostatečně neprocvičuje, ochabuje stejně jako svaly, které netrénujeme.
Kapacita lidské paměti je neomezená. Není to však měřitelná věc, proto nelze její velikost změřit. Důležité však je, jak paměť využíváme. Ten, kdo paměť trénuje, využívá její kapacitu z větší části.

K přijímání informací máme k dispozici mnoho zdrojů. Informacemi jsme často až zahlceni, takže se může stát, že nám jich mnoho unikne a některé věci si po pár minutách nepamatujeme. Může to být způsobeno také tím, že si dnes moc nevšímáme věcí okolo nás, proto si pak logicky nepamatujeme, co se kolem nás děje.

Proti tomu se však dá velmi snadno bojovat. Stačí se pouze více soustředit na to, co děláme, prožívat více dané okamžiky. Můžeme například více pozorovat okolí cestou v autobusu. Uvidíme starou babičku s holí, děti držící se za ruku maminky, pána co nese deštník. Věřte, že to není ztráta času, uvidíte, že si cestu autobusem budete dlouho pamatovat.

Mozek můžeme snadno a trvale podporovat a zlepšovat. Dobrou paměť tak může mít každý, lidé v důchodu, děti ve škole i manažeři. Špatná paměť totiž neexistuje, jen ji neumíme správně využívat. Je spousta technik, díky nimž je snadné zapamatovat si čísla, slovíčka, jména i obličeje.

Můžeme navštívit vzdělávací instituce, které mají vzdělávací programy a kurzy, a trénováním paměti se zabývají, nebo si můžeme sami doma například každý den alespoň luštit křížovky.